Podvěsek mozkový


 
Podvěsek mozkový, hypofýza, latinsky glandula pituitaria, je orgán uložený na spodní části mozku (odtud podvěsek). Patří mezi tzv. žlázy s vnitřní sekrecí. To znamená, že její hlavní funkcí je tvorba hormonů ovlivňujících další orgány.

Jak vypadá?

Hypofýza má podobu váčku spojeného stopkou s mozkem. Její velikost obvykle nepřesahuje 10–15 milimetrů. Vlastní hypofýza se skládá ze dvou částí.

  • Přední lalok, tzv. adenohypofýza, je uzpůsoben k tvorbě a uvolňování hormonů.
  • Zadní lalok, neurohypofýza, sám hormony netvoří. Slouží spíše jako skladiště působků tvořených v jiných oblastech mozku.

Oba laloky hypofýzy se vyvíjejí odlišným způsobem. Kromě funkce se liší svým vzhledem, velikostí i stavbou. Hypofýza je spojena prostřednictvím stopky s hypothalamem, nadřazenou částí mozku.

K čemu slouží?

Hlavní funkcí hypofýzy je tvorba hormonů. Jde přitom o žlázu zvláštního významu. Hraje velmi důležitou roli centrálního regulátora. Svou činností totiž ovlivňuje všechny ostatní žlázy s vnitřní sekrecí v těle.

V předním laloku podvěsku mozkového (adenohypofýze) vznikají:

  • růstový hormon (somatotropin, STH) – ovlivňuje růst
  • laktotropní hormon (prolaktin, PRL) – ovlivňuje tvorbu mateřského mléka
  • adrenokortikotropní hormon (adrenokortikotropin‚ ACTH) – ovlivňuje funkci nadledvin
  • tyreotropní hormon (tyreotropin, TSH) – ovlivňuje funkci štítné žlázy
  • luteinizační hormon (lutropin, LTH) – ovlivňuje tvorbu pohlavních hormonů
  • folikuly stimulující hormon (folitropin, FSH) – ovlivňuje zrání vaječníkových váčků u ženy a tvorbu spermií u muže

Když se něco porouchá

V promyšleném systému tvorby hormonů a jeho regulaci se za určitých okolností může objevit chyba. V tom případě dochází k narušení celé kaskády hormonálně ovlivňovaných dějů v našem těle. K nejčastějším získaným příčinám poruchy funkce hypofýzy patří:

  • nádory
  • krvácení
  • poškození zářením
  • vliv chemických látek a léků

Když je hormonů moc

Za nadměrnou funkci hormonů odpovídají buňky, které se vymkly přísné kontrole. Tyto buňky tvoří nejčastěji nezhoubné nádory hypofýzy, tzv. adenomy.
Jde o pomalu rostoucí nádory vznikající z příslušných buněk tvořících hormony. Podle toho se rovněž označují – somatotropní adenom (tvoří somatotropin), prolaktinom (tvoří prolaktin), kortikotropní adenom (tvoří adrenokortikotropin).

Podle některých pramenů postihují adenomy 10 až téměř 30 % populace. Ne vždy se však jejich přítomnost projeví zvýšenou hladinou hormonů. Převážná část adenomů hypofýzy není hormonálně aktivní. I tak však mohou ve vzácných případech způsobovat obtíže útlakem okolních struktur (zdravé hypofýzy nebo např. zrakového nervu).

Čihák, R.: Anatomie 3, Grada Publishing, Praha 1997
Ganong, W. F.: Přehled lékařské fysiologie, H&H, Praha 1999
Trojan S.: Lékařská fysiologie, Grada, Praha 2003
http://www.akromegalie.de/fokus/hirnanhangdruese.htm?sid=R1AtoMPit04AACLAV4M

Na vaše dotazy odpovídá <b>Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc. </ b>z III. interní kliniky - kliniky endokrinologie a metabolismu 1.LF a VFN v Praze. <br><br>

Dobrý den pane doktore,můj dotaz se netýká...

Vážená paní Nová, nejerudovanější pracoviště na tuto problematiku je pediatrická klinika,...

vstup do poradny

Otestujte, zda nemáte příznaky akromegalie.

vstoupit

On-line objednvka materil pro pacienty
Vyhrajte slunečnici, velkou květinu pro velkou osobnost

Vyhrajte slunečnici, velkou květinu pro velkou osobnost

soutěžit